|
|
Archeozoologie Klementina v Praze
Burian, Martin ; Kovačiková, Lenka (vedoucí práce) ; Kyselý, René (oponent)
Diplomová práce Archeozoologie Klementina v Praze se zabývá studiem archeozoologického souboru z areálu Klementina v Praze datovaného mezi konec 11. až 15. století. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Teoretická část práce se věnuje hospodářskému zázemí středověkého města a výživě jeho obyvatel. Další kapitoly se zaměřují na historické souvislosti Klementina a charakteristice výzkumu, který se konal na jeho území v roce 2012 - 2014. Empirická část práce představuje výzkumný materiál, metody jeho zpracování a následné vyhodnocení získaných dat, která jsou diskutována a porovnávána s odbornou literaturou. Cílem práce je přiblížit prostřednictvím analýzy zvířecích kosti výživu obyvatel žijících v místě dnešního Klementina v Praze, a to v různých časových obdobích (od počátku vrcholného až po pozdní středověk). Bylo zjištěno, jak fungovalo hospodářské zázemí na daném území, která zvířata zde byly konzumována. V jednotlivých obdobích byla sledována rostoucí druhová pestrost doložených zvířat. A také byl diskutován dopad příchodu dominikánského konventu na hospodaření po roce 1232.
|
|
|
Pražská staroměstská rodina Rokycanských. Od konšelů k rytířům
Chmátal, Jonáš ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Musílek, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na staroměstskou rodinu Rokycanských, která je často označována za rodinu patricijskou, a která ve struktuře středověkého Starého Města pražského zaujímala ve 14. století a na počátku 15. století významné postavení co se týče role sociální a hospodářské. Cílem práce je na příkladu Rokycanských ukázat, že tématika pražského tzv. patriciátu ještě rozhodně není vyčerpaná a naopak by si zasloužila systematickou pozornost. Práce má přinést biografický popis jednotlivých členů rodiny, který by měl být značně rozsáhlejší než ten, který přináší V. V. Tomek. Aby práce nabídla něco více než jen biografii, začlenil jsem ještě samostatnou kapitolu o venkovských statcích, které rodině Rokycanských náležely. Tato biografie by měla nadále sloužit jako základ pro následné bádání o rodině Rokycanských a naznačit směr, kterým by se měl výzkum pražského tzv. patriciátu nadále ubírat. Klíčová slova: Staré Město pražské, patriciát, Okoř, rytíř, Rokycanský, Rockzaner, měšťané, středověk, středověké město, 14. století, lokace, kolonizace, peněžnictví, venkovské majetky, městská rada
|
|
|
Obchodní domy Baťa v Praze
Dorňáková, Adéla ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Obchodní domy Baťa jsou velmi početným souborem staveb pocházejícím z 20. a 30. let 20. století a v mnoha městech tehdejšího Československa představovaly první vstup moderní architektury do historického prostředí. Tato práce se omezila na osm staveb, které vznikly na území Prahy. Na jedné straně stojí velmi známé budovy na Václavském náměstí či v Celetné ulici, na druhé však dnes zcela neznámé stavby, jejichž původní účel byl již téměř zapomenut. Studium dochovaných archivních pramenů i literatury umožnilo detailní představení jednotlivých domů, jejich stavební historie i proměn, kterými do současnosti prošly. Detailní popisy staveb byly nakonec využity při vzájemném srovnání i jejich zařazení do celkové produkce obchodních domů Baťa. Zároveň volba pražského prostředí umožnila porovnání s ostatními soudobými obchodními domy. Klíčová slova Obchodní dům, firma Baťa, Praha, Dům služby, baťovská architektura, architektura 20. století, funkcionalismus, Staré Město, Nové Město, Vysočany, Nusle, Libeň, Vršovice, Žižkov, Letná
|
|
|
Pobělohorské konfiskace v městském prostředí na příkladu Starého Města pražského
Sojková, Alena ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Bacík, Radek (oponent)
Tato práce pojednává o průběhu pobělohorských konfiskací se zacílením na postih měst a jejich obyvatel a soustřeďuje se především na pražská města, konkrétně na Staré Město pražské. V práci je nejprve nastíněn obecný průběh těch událostí po prohrané bitvě na Bílé hoře, které nakonec vyústily v majetkové postihy provinilých osob. Práce se zaměřuje především na činnost dvou komisí, a to komise exekuční a komise konfiskační, jejichž zásahy do majetkové struktury v Čechách byly asi nejvýraznější, částečně se dotýká i zabavování po odchodu osob ze země z náboženských důvodů, tedy po vydání Obnoveného zřízení zemského. V otázce komise exekuční se zaměřuje spíše na dopady finanční, nikoliv na samotné popravy, které jsou zmíněny jen velmi okrajově (počet popravených, kteří měšťané byli popraveni atd.). Každý typ postihu (hrdelní exekuce, propuštění, pokuta atd.) je pak dokladován na případech měšťanů Starého Města pražského, kteří byli účastníky těchto procesů. V každém typu je vybrán jeden nebo dva případy, které jsou rozebrány podrobněji, osudy zbylých osob takto potrestaných (nebo nakonec nepotrestaných) jsou zmíněny pouze s ohledem na množství a výčet zkonfiskovaného majetku.
|
host ::
RSS.